V 6:00 vstáváme, v 7:00 vyrážíme k hotelu Magura. Po zelené značce stoupáme Monkovou dolinou strmě vzhůru. Vlevo jsou vápencové stěny a kolem krásné kytky (Oměj, Plesnivec). V Širokém sedle - 1830m odpočíváme. Vpravo Ždiarska Vidla - 2146m, před námi Jahňací štít. Sestup na Kopské sedlo - 1750m a k Bielemu plesu - 1615m dlouhý sestup na chatu.

Autem přijíždíme na Štrbské pleso, vyrážíme na Rysy. Holky zůstávají na Štrbském plese. Stoupáme na Valterku, válí se mlha, poprchá a je zima. U Žabích ples potkáváme Poláky, kteří se vrací a říkají, že je nahoře škaredě a fouká. Na chatě pod sedlem dáváme čaj a pokračujeme do mlhy a střídavé viditelnosti. Na vrcholu se etřídá počasí. Na sestupu potkáváme hodně lidí, spěcháme, na Popradském plesu nás povzbuzuje dobrá polévka, ještě se stavujeme na symbolickém cintoríně. Zímní cestou scházíme na Štrbské pleso.

Lanovkou se vezem na Skalnaté pleso. Nahoře je krásně, blíží se bouřka, je tu spousta lidí. To se nám moc nelíbí, v zástupu někam pochodovat pro nás není. Vracíme se dolů. Protože prší, jdeme do Bielanské jeskyně. V jeskyni bylo fajn, chytli jsme dobrého průvodce.

Vyrážíme na Štrbské pleso, společně jdeme až k vodopádu Skoku. Nad Skokem krásným výstupem k Capiemu plesu a strmě do Bystrého sedla za slušného počasí. Škoda, že jsme nešli na Furkotský štít. Furkotská dolina je plná mlhy, takže to nás čeká nepříjemný sestup. Holky na nás čekají u Štrbského plesa.

Autem přejíždíme na Pieniny, po nepříjemné cestě pěkná projížďka na vorech. Cestou zpět hrozná bouřka, všechno máme promočené.

Vydařená dovolená s bydlením v chatě ve Ždiaru. Vyšlo počasí a všem se to líbilo

Vypouštíme holky u Cikháje, sami jedeme do Třech studní, kde necháváme auto a jdeme na Žákovu horu, kde máme sraz. Venda nás vítá zmrzlá, protože v lese není moc teplo. Nocujeme za Žákovou horou.

Vstáváme do sluníčka a sestupujeme do Křižánek, vyrážíme na Perníčky a Čtyři palice. Tam leze banda horolezců, tak chvilku koukáme a pak jdeme k Dráteníčkům. Nocujeme kousek od nich v lese.

Ráno snídáme a odchytí nás ochranáři. Nic na nás nemají, jsme sbalení a jen snídáme,ale hrajeme si na si na přísnost. Nakonec to taťka ukecá, ale stejně nic moc. Scházíme do Kadova na Kadovánek a holky tam na nás čekají, až je vyzvedneme, jedeme domů.

Příjemná akce po základních vysočinských skalkách. Všem se líbila.

Akci po Žďárských vrších jsem zopakoval ještě jednou v září s nejstarší Janou. Bylo pěkné podzimní počasí. Chladněji, ale slunečno. Byla to taky moc vydařená akce.